V poslední době jsem na facebooku sledovala.několik diskuzí na téma vánočních stromků.
Ta nejzásadnější zněla, jestli je lepší stromek umělý, nebo živý.
Zůčastněné se hádaly, zuřivě po sobě plivaly nenávistné věty a příspěvky přibývaly takovým fofrem, že se mi z noťasu skoro kouřilo. Každý tábor si obhajoval svoje a nikdo nechtěl uznat nic jiného, než ten svůj- jediný správný názor.
Jak je to u vás- mých čtenářek?
Jaké si pamatujete vánoce svého dětství?
U nás se stromek zdobil v noci, na 24. prosince. Celý den jsem se snažila nenápadně nakouknout do pokoje, abych aspoň koutkem oka viděla tu třpytivou nádheru, ale moc se mi nedařilo.
A pak večeře, nekonečně dlouhá. Polévka, kapr, nebo řízek se salátem....a nakonec k mému zoufalství ještě káva, nebo čaj a trochu cukroví.... "Vydrž, až Ježíšek přinese dárky, zazvoní zvoneček a až potom půjdeme ke stromečku. Teď ještě pod ním nic není. Tak vydrž a čekej."
Pak konečně bylo slyšet zvonění zvonku a otec volal- "Pojďte honem, Ježíšek už tady byl!"
Nikdy nezapomenu na tu vůni jehličí, světla opravdových svíček,a zapálených prskavek. Stromek byl plný barevných baněk, řetězů, čokoládových bonbónů z kolekce a taky na něm viselo několik obrovských čokoládových figurek, které byly už dávno nejedlé a pečlivě se opatrovaly. (zřejmě dárek od někoho, kdo pracoval v Zoře, která byla jen kousek od našeho domu) Z větví visely bohatě rozvěšené lamety a všechno se tak třpytilo, že přecházel zrak. V rohu pokoje hřály staré kamna značky Petra a na nich doutnal františek. A pod stromkem kupa tajemných balíčků....
a většina z nich byly MOJE!!!!!
Když jsem pak měla svoji domácnost,snažila jsem se, aby děti měly co nejvíc emotivní vánoce, jako jsem mívala já. A součástí toho byl živý stromek-se všemi výhodami a nevýhodami, které přináší.
Věděla jsem, že jednou příjde doba, kdy se spokojím se stromkem umělým, ale to bude až někdy v daleké budoucnosti, až budu stará...
A je to tady. Letos mi moje vrozená lakota nedovolila koupit stromek u obchoďáku, kde jsou snad vyvážené zlatem. A v okolních vesnicích,kde jsou mnohem levnější, ale tam jsem se neměla jak dostat. Zeťák sice slíbil, že stromek přiveze, ale jaksi z toho sešlo, nestíhal. A až dnes se nabídnul, že nás může zavézt k Tescu. Oplakala jsem i maličké stromky v kontejnerech. U nás by neměl moc šancí přežít do dalšího roku, protože náš Rocky pečlivě značkuje všechno nové na zahradě.
A tak jsem se rozhodla pro jednorázovou investici do hezkého umělého stromku.
V Obi jsem už skoro doopravdy slzela, ale tentokrát zklamáním. Měli tam takové hrůzy, hodně podobné těm úplně prvním stromkům, jaké se před mnoha lety objevily na našem trhu, něco jako košťata ze zelených kartáčů na čištění lahví. Lišily se jen velikostí a cenou. Ty největší stály ke třem tisícům. Za tu cenu bych čekala něco lepšího, než trčící dráty.
Pak jsme ještě zkusili štěstí v Tescu, kde měli mít 50% slevu na všechny vánoční dekorace a stromečky. Překvapil mě poloprázdný obchod, ještě víc mě překvapil výběr stromků (naprosto úžasný byl čistě bílý, ale to by můj milý nerozdýchal) a hlavně ceny.
Nakonec jsme vzali ten největší, jakoby lehce zasněžený a opravdu hezký. A navíc- z původních 2 200,- stál jen 1 099,-. Z toho mi polovinu zaplatil můj milý, tak jsem si díky tomu ještě nakoupila kupu ozdob, taky ve velké slevě.
Už začátkem roku jsem se zařekla, že nebudu spotřební předměty pojmenovávat, proto mu říkám jednoduše- Jolka.
A tak jako skoro už pětinásobná babička si snad můžu začít plnit plány, odložené do kolonky- až jednou budu stará, no ne?
Dnes je čtvrtá adventní neděle, kterou jsme oslavili vynikajícím obědem a pak jsem uvařila hrnec punče.
A na závěr malá hádanka. Která láhev obsahuje rum a která sirup-lesní směs?
Je tam nepatrný rozdíl v odstínu.
Ale stejně si můj milý nalil panáka sirupu.