Aspoň já to tak cítím.
Když kvetou astry, je tu podzim.
Když na oleandru zbývá poslední kvítek, je tu podzim.
Když se hortenzii začnou vybarvovat listy, je tu podzim.
Když se plísně na okurkách už nedají zvládnout žádnými postřiky, je tu podzim.
Když jsem tak lamentovala nad stavem okurkového záhonu, přítelova maminka mě utěšovala tím, že je to normální. "Deť ož naša stařenka řikala, že svaté Bartoloměj nasere do oharek..."
Tak když to lidová pranostika potvrzuje, tak je to vlastně všechno v pořádku.
I když je dnes teprve dvanáctého srpna.
:-)
Marcelko, podzim cítím posledních pár dní taky, ale oleandr kvete má spoustu květů a další pořád rozkvétají. Hezké dny. M.
OdpovědětVymazatDnes se oteplilo, ale stejně už cítím podzim ve vzduchu. Zvlášť po ránu.
VymazatJá jsme si poprvé řekla, že už je podzim někde za dveřmi, když jsem si domů z procházky přinesla větvičku nějakého keře s dekorativními oranžovými plody. Jak člověk místo kytek začne dávat do vázy bobule, tak už to spěje k podzimu. Ale dneska už mám ve váze gerbery, které jsem dostala od manžela, tak snad ten podzim ještě chvíli za těmi dveřmi zůstane ;-)
OdpovědětVymazatNo jo, máš pravdu. Ani jsem si to neuvědomila, ale je to tak-když jsou ve váze bobule, končí léto. Kytka od manžela, no to jsi musela být hodná! :-)
Vymazat