čtvrtek 23. června 2016

Jak kvetou ředkvičky?


Domů jsem se dostala totálně vyřízená až po šesti dnech.

   Začalo to ve čtvrtek odpoledne předáním nového bytu. Ten byl ovšem k našemu úžasu kompletně vybavený!

Tak to bude trochu oříšek, jak nastěhovat do vybaveného třípokojového bytu další třípokojový byt!
 Všechno jsme to vyřešily, jsme přece holky šikovný. Paní majitelka, která byt pronajímá, si něco odvezla. Něco se rozdalo, něco prodalo, něco postavilo k popelnicím na rozebrání a nakonec to nějak šlo.

Na novém se jako první malovalo, ale naštěstí nebyl potřeba malovat kompletně celý byt.
Flekatá a odřená zeď v ložnici, s vybledlou modrozelenou barvou  dostala blankytně modrý kabátek...








V obýváku jsme delší dobu dumaly nad tím, jak odstranit čtyřbarevné otisky dlaní na jinak pěkně šedé zdi. 


Částečně jsme je osmirkovaly a pak přetřely dvěma vrstvami tmavě šedého  Duluxu, který zbyl od našeho posledního malování. Na tmavý pruh jsme houbou otiskly bílá kolečka, která působí trochu jako krajka.



Stejná kolečka, ale v růžové a šedé se natiskly i na bílou zeď v dětském pokoji.





Byt byl nějakou dobu nepoužívaný, takže nánosy prachu a mastnoty nám daly zabrat, ale nakonec bylo všechno připravené k nastěhování.

Takže rychlý přesun na starý byt a začít vyklízet a balit.
Spěchat se muselo, protože hlídání pro Nikču a pro psa bylo časově omezené.

Bedny, balíky, koše a pytle nebraly konce. 
Nakonec se věci už ani netřídily, hlavně, ať to stěhováci odnesou!



 Drobnější a lehčí nábytek si odvozíme samy...



Na balkoně čeká židlička a boby. Televizi si odnese sousedka a modrý pytel se odveze do Charity.
Jejda, ještě je na okně závěs! 


Teď ještě kolečko po úřadech, Nikča se vrací domů k mamince , Kristýna jde do práce a já jedu domů.
 Nohy opuchlé, že sotva chodím, bolí mě celý člověk, ale jsem pyšná na to, co všechno jsme samy dvě s Kristýnou zvládly.

Doma všechno v dokonalém pořádku. V myčce dva hrnky, všude uklizeno, čisto, v ledničce jídlo, psi spokojení, květiny na dvoře v plném květu, záhony poctivě zalévané, Prostě to můj milý i můj synek zvládli na jedničku s hvězdičkou!



Pouze jediná věc mě překvapila. Nevytrhali ředkvičky (pravda- zapoměla jsem jim to dát za úkol) a ty bujně vyrostly do výšky a dokonce nasadily květy.

Takže kdo to nezná- podívejte se.

Takhle kvetou ředkvičky!




4 komentáře:

  1. Jůůů to je senzačí nápad, ty kolečka!!! Musím něco takového taky vymyslet!!! :-) jinak u nás kvetou ředkvičky běžně, dcera neustále zasévá a nikdo je u nás nejí ....

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Kvetoucí ředkvičky jsem viděla poprvé. Já je mám ráda, jen tak nakrájet na talířek, spolu se salátovkou, posolit a pojídat u televize, to je dobrota. Nebo na chlebu s máslem...Tentokrát šly do popelnice, byly totálně zdřevnatělý.

      Vymazat
  2. Kvést ředkvičky jsem ještě neviděla :-) a hezká malba.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkujeme. Ty puntíky měly být v prvním plánu plné, ale houba rozhodla jinak...

      Vymazat