pondělí 11. dubna 2016

To je teprve deset dní???

Zdá se mi to neskutečné, že je to teprve deset dní, co jsme opět mobilní!

No jo, když se přecení rychlost spalování, podcení se vliv přibývajících roků a brzy po ránu se vyjede na silnici- a ještě potkáme číhající hlídku dopravní policie- to se to pak všechno nasčítá, 
Při povinném fouknutí se pak objeví nežádoucí číslovka- a malér je na světě.
 Není nic platné žasnout, divit se, přepočítávat hodiny spánku a včerejší zkonzumované nápoje, trest musí přijít.

A pak ta dlouhá, předlouhá doba, kdy je život na malé vesnici komplikovaný nedostatečnou dopravou (autobus jen v pracovní dny 2x za den, s rizikem, že navazující spoj ujede), na větší nákupy musíme škemrat po rodině odvoz a všechno probíhá ve stresujícím spěchu. 
Nemůžeme jet nikoho navštívit, žádný výlet se nekoná, vnoučata jsou u nás pouze když  rodiče je přivezou. A akutní cesty na lékařskou pohotovost probíhají opravdu až za minutu dvanáct.

Pak konečně vypršela doba zákonem uloženého trestu, splnily se veškeré podmínky a konečně máme auto a můj milý má svůj vůdčí list!
( Nějaký čas měli naše vozítko půjčené mladí a Káči se povedlo naťuknout přední nárazník- takže akutní opravy proběhly a další nás čekají)

V pátek večer nám mladí auto přivezli.
 V sobotu se jelo na nákup (jak úžasné-žádný spěch, nikdo na nás netlačil s časem odjezdu).
 V neděli bylo tak krásně, že se nedalo být doma. Takže- že v Olomouci naložíme Kristýnu s malou a pojedeme do Horky na Loveckou chatu.  (Nikča, když viděla, jak dědeček sedá za volant, tak se ho přísně zeptala- "A ty máš už řidičák?")





Můj milý se netvářil moc nadšeně- ale to jen proto, že Birell není zrovna jeho oblíbený nápoj.


V pondělí  jsme jeli se psem na veterinu, protože si rozdrápal ucho. (chvála bohu, že s tím počkal na dobu, kdy jsme pojízdní!
 
V úterý se jelo pro maso do jedné malé, ale skvěle zásobené masny, kde navíc mají super ceny.

Ve středu byl odpočinkový den bez cestování.

Ve čtvrtek jsme objížděli hračkářství a sháněli tabulku na psaní křídou-  protože v pátek se jelo ke Kristýně na oslavu. Nikolka slavila třetí narozeniny.







Mimo vytoužené tabulky jsem jí vyrobila z filcu tzv sponkovník- i s výbavou a krabičku na gumičky, zdobenou stejnými barvami.



 Dědeček objevil kouzlo tzv kinetického písku a když  našel v přenosném pískovišti i formičky a lopatičku, nebyl k zastavení.








Vraceli jsme se z oslavy domů a plánovali jsme víkend v klidu. Ale ještě ten večer přišla zpráva, že Martinu právě odvezla záchranka do nemocnice. Naše nejmladší vnouče si usmyslelo, že by se mohlo podívat na svět o 7 týdnů dřív, než je vhodné. Lékaři mu to prozatím rozmluvili, ale Martina leží na kapačkách, postel na špalkách.  Zatím se drží.

Takže v sobotu dopoledne jsem pekla a po obědě zase - směr Olomouc, fakultní nemocnice.

Bylo těžké vymyslet, co přinést. Cokoliv s čokoládou není vhodné pro těhotné, zvlášť, když leží. Stejně tak slané pochutiny-kvůli otokům. Ovoce jí určitě bude nosit každá návštěva. 
Nakonec jsem napekla klasické linecké kytičky...




a zkusila jsem upéct cibulové muffiny. Poprvé. Zmizely rychleji, než jsem stíhala fotit.


Tady jsou poslední dva a na pozadí na radiátoru vysychají už jen umyté formičky.

V neděli jsem měla naplánované práce na zahradě, ale kvůli vytrvalému dešti se dalo uklízet jen doma. 
Teď je pondělí a rekapituluju uplynulých deset dní. Najezdili jsme za tu dobu víc, než za poslední dva roky. A už plánujeme další cesty. Konečně nebudu "uvězněná" v mrňavé dědince uprostřed polí!!! 
                                                                        ALELUJA!!!!




8 komentářů:

  1. Jo jo, zbytkový alkohol je prý hodně zrádný. Hlavně, že už je vše zažehnáno a můžete drandit o 106 :o))).
    Dceři ať hlavně vše dobře dopadne a mimísek ještě chvíli v bříšku vydrží.
    Ála

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Dostala všechny dávky kortikoidů na urychlené dozrání plic a zatím je klid.

      Vymazat
  2. Ja som celoživotný abstinent. Ale nie z presvedčenia, ale preto, že mi to nechutí, a už po jednom glgu šampanského mám ťažkú hlavu. A všetci sa mi vždy smejú, že mi určite zoberú vodičák, lebo si dám prezreté banány. No neviem si to predstaviť. Takže gratulejem a dúfam že Birell bol nealko. Držím palce do pôrodnice.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. :-D Birell je vždycky nealko!

      Vymazat
    2. Vidíš že neklamem, ani pivo nepoznám.

      Vymazat
  3. Môj brat je tiež abstinent (ma 58 rokov, nepije a nefajčí) a minulý rok na narodeniny si vonku pri stánku s občerstvením na nejakom jarmoku dal vínko, nie veľa. A priateľku napadlo ísť do obchodu a nech preparkuje auto bližšie k obchodu. Už ho tam čakali policajti, že vraj dosť dlho (niekto to nahlásil)a zobrali mu vodičák na 2 roky. Chudák.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tak tomu se říká -pechfógl!

      Vymazat
    2. A bolo to v Čechách, nie na Slovensku.

      Vymazat