pondělí 18. ledna 2016

Jaké je období vzdoru?

NA MRTVICI !!!!!!


Blahosklonně a moudře jsem dceři udílela rady po telefonu. "Nerozčiluj se, ona je ještě maličká, nemá z toho rozum. Jenom zkouší, co si může dovolit a kde jsou hranice. Neber to tak vážně, nebo ti prdne cévka a budeš tahat nohu.."

Tatínka nemajíce, vychovává Kristýna malou Nikču sama. A podle mě si vede víc než dobře. Ale taky si musí někdy odpočinout, zvlášť, když je teď malá tak umíněná. A tak šla Nikolka na 4 dny k babičce a dědovi, aby maminka zregenerovala nervy.

A naše nervy jsou teď napnuté jak špagáty, na které Nikča vesele brnká.
Rozkošná holčička se dokáže během chvíle změnit v běsnícího netvora, z roztomilého, usměvavého děvčátka se mžikem stane zuřivá, ječící bytost.
A já jsem s moudrýma radama a s nadhledem zkušené matky v koncích. TOHLE jsem měla doma taky? A v šestero vydání? To není možné!  A nebo to má paměť milosrdně vyselektovala, aby mě náhodou při vzpomínce neranila mrtvice.

Bylo to šílené. Začalo to včera, hned po odpoledním spánku.
"Niki, jak ses vyspinkala?" "Dobře!" (široký úsměv)
" Budeš papat jablíčko?" "Jablíčko ano."

"Tak tady máš to máš nakrájený a papej" "Nechci jablíčko. Jablíčko mi nechutná! Nebudu papat!"

"Pojď, oblíkneme bundu a půjdeme na zahradu." "Nechci oblíkat."
"Ale to nemůžeš jít ven...."   "Chci jít ven a bundu nebudu oblíkat!"

"Budu čurat!" "Tak běž na záchod." "Nechci na záchod!"  "Tak čurej na nočníček." "Nebudu čurat na nočníček, chci na záchod..."   Chvíli poté: ""Mám počuraný šatičky!"
"Tak pojď se, vyslečeme šatičky a ..." "Nechci vyslíkat šatičky!!!!"  "Oblíkneš si jiný šatičky."
"Nechci jiný, chci s koníkama!"   "Tak jo, oblíkneme šatičky s koníkama..." A s mašličkama taky!"

"Nemůžeš mít dvoje šatičky a třetí počuraný." Zjistila jsem, že to -počuraný je jen mokrý flíček
"Chci proužkovaný šatičky, šaty s kočičkou a s mašličkama taky!"  " A s koníkama už nechceš?" Následoval strašný řev a už jsme nerozuměli ani slovo.

A tak to šlo pořád dokola...

 Jako důkaz, že nepřeháním, mám malou vzteklinku vyfocenou.





Vespod proužkovaný šaty, na nich kostkovaný s kočičkou a úplně nahoře s mašličkama. Pod šatama samozřejmě tílko a triko s dlouhým rukávem, takže ke konci už nemohla ani připažit- ale byla na chvíli spokojená.


Ale nebylo to celé čtyři dny takové. Malá byla i roztomilá, veselá a nás to s ní ohromně bavilo.  Hrála s dědou pexeso a to se střídavě smál a mračil dědeček.




Když si Kristýna malou odvezla, byli jsme totálně vyřízení, psychicky i fyzicky.. Ale shodli jsme se na tom, že bylo dobře, že byla pár dní u nás. Pro všechny to bylo dobře.


P.S. U Inky na blogu inkafej.blogspot.cz  se pořádá

NAROZENINOVÁ GIVEAWAY


http://inkafej.blogspot.cz/search/label/GIVEAWAY



8 komentářů:

  1. Ajajaj, tohle období trucu má určitě každé robátko :o)), některé víc, některé míň, ale vždy je to pro rodiče náročné. Jediné co člověka drží nad vodou je myšlenka, že to prostě přejde.
    Měj krásné dny.
    Ála

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Já si na to opravdu nepamatuju, když byly holky malý... Ale asi to tak bylo.

      Vymazat
  2. Marcelka nebylo, bola ina vychova. Smejem sa az mi slzy tecu, hi hi ho ho. Ja mam "len" 15 mesacne roztomile usmievave vnucatko chlapceka, 4 ludia sme boli na neho a vsetci totalne unaveni.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jo jo, takový malý skřítek dokáže několik dospěláků zlikvidovat levou zadní, ani nemrkne...

      Vymazat
  3. Blahopřeji a kondoluji zároveň :-) je to krásné období v životě našich robátek. Když h měla starší dcerka byla jsem v pokušení stát se alkoholikem nebo utéct do jižní ameriky :-)z našeho bytu se neustále ozíval řev a rány ( řev její a rány jak kopala a pěstmi tloukla do země..) Jednou jsem byla tak vypěněná že abych neřvala na své jinak milované dítě vlítla jsem na balkon a naplný hlasivky zařvala: "Kurva já se zblázním!!! Zatracená holka!!!" a ještě chvíli se mi vracela sídlištní ozvěna...Mladší bude zrovna začínat jsou jí dva roky a já si tak říkám co budu dělat teď, balkon máme zasklený :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Zkus křičet na chodbě. Ve výtahové šachtě je taky fajn ozvěna... Jestli ti to pomůže.:-)))

      Vymazat
  4. 6 deti - smekam, velky obdiv! To predne.
    Ano, deticky to s nami umi. Hlavne vyderzat!!!!:-) Marcela

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. To už je tak dávno, že je to už promlčený....To bylo někdy v jiným životě. :-)
      Už mám splněno.

      Vymazat