středa 16. března 2016

Můžu to tak nechat, pane Sacher?

O své posedlosti nejrůznějšími krabičkami se chystám povídat v některém z dalších příspěvků. Dnes se chci pochlubit nejnovějším dílkem.

Během let jsme různými způsoby získali několik dřevěných krabiček od originálního Sachr dortu. Několikateré stěhování nakonec přežily jen dvě.
Tak první, kterou děti polily barvami se nakonec rozlomila v pantech, ale druhá je nadále funkční.

Když jsem měla natírací období, dostala bílý kabátek a pak se dlouho nedělo nic. Až včera jsem vytáhla anilinky a ten nejtenší štětec a barevně zvýraznila nápis a "pečeť".
S výsledkem jsem relativně spokojená. Při bližším pohledu je poznat, že nejsem mistr kaligrafie a fixou by písmo bylo přesněji vykroužené, ale jsem spokojená i takto.



A co skrývá uvnitř?


Dřevěné výřezy a ubrousky, co snad jednou použiju na "dekupáž."..



Zatím se na krabičce usídlilo hejno keramických ptáčků.



Ta druhá, zničená krabička má jiný obrázek a taky je na výšku poloviční..


Ve Wikipedii jsem se dozvěděla, že dort vymyslel v roce 1832 kuchařský učeň Franz Sacher, který v tu dobu byl v druhém ročníku učiliště na dvoře knížete Metternicha. Kníže tehdy čekal vzácné hosty a zadal svému kuchaři za úkol, připravit nějakou specialitu. Leč kuchař onemocněl a tak dostal svou šanci teprve šestnáctiletý Franz.
Moučník byl sice pochválený, ale žádné zvláštní pozornosti se mu nedostalo. Franz dokončil školu, nějakou dobu pracoval v Bratislavě a v Budapešti, aby nakonec zůstal ve Vídni, kde měl svůj obchod s vínem a speciálními lahůdkami.
Jeho nejstarší syn Eduard se vyučil cukrářem a zdokonalil otcovu recepturu do dnešní podoby- s meruńkovým džemem a polevou z hořké čokolády. Později také otevřel Hotel Sacher.

V dalších letech ( a dalších generacích) probíhaly dlouhé soudní spory o to, jestli značku Original Sacher torte smí používat v hotelu Sacher, nebo v Demelových pekárnách, kde se vyučil Eduard a kde recept zdokonalil do finální podoby.

Původní Sacher dort má dvě vrstvy džemu, zatímco firma Demel  má jen jednu a výrobek prodává pod názvem Eduard-Sacher-Torte.

Ať už má vrstev kolik chce, ať je pojmenovaný jakkoliv, je to báječná lahůdka a já oběma pánům Sacherům vzdávám díky.


6 komentářů:

  1. Marcelka vždy sa teším na tvoje príspevky. Tvoj blog si prečítam vždy prvý.
    Krabička je úplne perfektná. Na farbený povrch je možné že by fixka nechytala (mne nechytala). Keramický vtáčikovia krásny. A Sacher torta? Raz ma dcéra odniesla na vianočné trhy do Viedne a do cukrárne kde pečú najlepšie Sacher torty. Bolo tam strasne vela ludi. Torta bola dobra, ale neodpadla som a nepamatam si chut. Ale ked som byvala v Moskve, tak na chut cibulovo-salamovej Pizze nikdy nezabudnem:-). A je to uz cca 27 rokov.

    OdpovědětVymazat
  2. Jujky- to byli teda v Moskvě světoví. V tu dobu u nás po pizze ani pes neštěknul.
    Ve vídni jsou vánoční trhy úžasné, ale ty davy lidí jsou deprimující. Ale co my víme. Třeba se tyto trhy v celé Evropě zruší. Aby neurážely Aláha... :-(

    OdpovědětVymazat
  3. Juj :-(. Na to zrusenie trhov. Inak v Moskve sa na McDonald čakali kilometrové rady ako na Lenina. No hamburger som jedla, ale Lenina som nevidela. A Rusom nechutila Pizza , piekli ju praví Taliani, tak sme tlačili Pizzu.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Taky myslím, že to byla lepší volba. Taky bych raději pizzu, než frontu na "myší olej" (maus oleum).

      Vymazat
  4. Krabička je moc hezká a ten Sachr bych si hnedka dala, obalit si nervy něčím sladkým...
    Ála

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Klidně obaluj v nejbližší cukrárně... A nebo upeč doma!

      Vymazat