pátek 31. března 2017

Mám sebou vzít Bohuša?


První den hlídání Julinky proběhl v pohodě. Po práci jsme šly s malou k nim domů, naobědvala se a šla spinkat. Pak přišel z práce můj milý. Sbalili jsme věci na pobyt u nás na vesnici, posvačili a jelo se k nám.
Sotva jsme dojeli, volala Kristýna, že teda přijede s Nikolkou a položila mi otázku, která mě zaskočila Má sebou vzít Bohuša? Proboha, kdo to je? Vždyť Kristýna má vážnou známost.... ale ten se přece jmenuje jinak. Když jsem začala opatrně sondovat, bylo mi řečeno, ať se nechám překvapit.

No a to jsem teda zírala. Sotva obě přijely, Kristýna sáhla do tašky, vytáhla robotický vysavač a zavelela: "Bohušu pospěš!" Bohuš zamrkal zeleným okem, roztočil vousy a za hlasitého vrnění vyrazil zametat psí chlupy, kterých je u nás na podlaze dostatek, protože oba psi je nepřetržitě doplňují. Julinka dřepla a fascinovaně sledovala, jak je Bohuš pracovitý. A my zírali taky.



 Od té doby jsem o Bohušovi básnila snad každý den. Plánovala jsem, že navrhnu svému milému, že bychom se na takový šikovný přístroj složili. Jen co dostanu výplatu, hned to navrhnu.


A pak bylo Valentýna (ty posraný americký svátky nikdy slavit nebudu, říká můj milý každý rok) a já příjdu z práce domů - a tam na mě čekal! 
Můj Bohuš!

Hezky způsobně dřepěl v koutku s nabíječkou a čtverácky na mě mrkal



Samozřejmě, že to nebyl dárek k Valentýnu. To jen tak náhodou vyšlo na 14. února, to byla náhoda. Jak jinak, u nás se přece americký svátky neslaví!

Mám prostě skvělýho chlapa! 





středa 29. března 2017

"Pohlídáte nám Julču?"


- zeptala se Zuzana.
      "Ale jo...Jedete s Peťou lyžovat, že? Na jak dlouho?"
"Na tři dny."

Málem mi vypadly oči z důlků. Cože? Je už dost velký problém, když ji máme doma na hlídání odpoledne. Pokaždé, když jí rodiče a brácha odjedou, spustí zoufalý pláč a je k neutišení. Nikdy nespala mimo domov a bez rodičů přes noc nebyla taky nikdy. Vždyť je ještě malinká, má rok a tři čtvrtě.
No, to bude mazec!

Hlídání mělo proběhnout až za měsíc, tak jsme všichni společně vymysleli, jak Julince tuto situaci usnadnit. Začala jsem jezdit do Prostějova už o půl šesté ráno, spolu s mým milým, když jel do práce a šla jsem rovnou k mladým. Takže když se Julča vzbudila, babi už seděla u stolu s maminkou. Pomáhala jsem obě děti vypravovat ( na cestu do Peťové školky) zvykala jsem Julinku na to, že ji oblékám, krmím, čistíme společně zoubky. Společně jsme vycházeli z domu a já se po cestě odpojila a šla jsem do práce. Malá si na moji přítomnost rychle zvykla a když byl víkend, tak pobíhala po bytě a volala:" Babí, babí!"
 A taky jsme se domluvili, že první den a noc strávíme s mým milým v bytě u mladých, aby byla Julča doma. Až potom se přesuneme k nám domů.

Přesto jsem trnula strachy, jak to celé dopadne.
Bála jsem se zbytečně, všechno proběhlo hladce a bez jakýchkoliv problémů. Malá má dědečka tuze ráda a vyžadovala, aby dělali všechno spolu.

A tak spolu svačili i večeřeli....



spolu se dívali na biatlon....



Spinkat šla bez protestů...


A dědeček vlastně taky...                                                                                                                        



Druhý den byl pátek a Julča šla se mnou do práce. Povedlo se mi nasoukat ji do kočárku přesně podle pokynů...



...a zatímco jsem pracovala, Julča pomáhala v kanceláři.



Pak následoval přesun k nám domů a aby se malá s námi nenudila, přijela na celý víkend Kristýna s Nikčou. Malá svou velkou sestřenku vyloženě zbožňuje a snažila se ji ve všem napodobovat.

Jediný malý konflikt vzniknul ve chvíli, kdy se Julinka rozběhla do obýváku a volala:" Děda, děda!" Nikča se nafoukla a důležitě sestřenku opravila: "Tohle je můj děda!"



čtvrtek 9. března 2017

Byl nějaký dárek k MDŽ?




U nás ano!

Můj milý mi hned po návratu z práce hlásil, že mi něco koupil.
Ne, nebyl to ten něžný tulipán. Ten jsem dostala jako pozornost u Mac Donalda.

Můj milý mi koupil hrábě! Krásné, červené, které jsem si už dávno chtěla pořídit. A hned s nimi vyhrabal starou trávu skoro na celé zahradě.

No není to lepší než kytka, co hned zvadne? :-)