Včera jsem v nečekaném hnutí mysli rozhodla, že změním uspořádání terasy.
Něco přestěhuju, něco přerovnám, něco doplním. A hlavně přestěhuju ven (aspoň na nějaký čas) jednu z válend z pokoje pro hosty.
Dnes po obědě jsem s nadějí, že si dopřeju malého šlofíka hned vyzkoušela, jak se tam spí.
Popravdě tedy- dost blbě!
Oba psi mě automaticky doprovázeli a hned po příchodu na terasu začali obědvat granule. Sice mají každý svou misku, ale žrali jen z jedné. Chvíli Rocky, pak Conny, pak se zase vystřídali. Až došli na dno, přesunuli se k druhé misce a pokračovali. Chroupali pomalinku a hlavně docela nahlas, tak jsem jen trpělivě čekala, až skončí, u toho se dřímat nedalo. Po vyprázdnění obou misek se šli napít. Pomalinku, beze spěchu a taky chvíli jeden, pak druhý a zase dokola. Skončilo mlaskání, rozhostil se klid.
Po chvilce jsem si uvědomila, že ticho v žádném případě není, jen jsem ostatní zvuky do té doby neslyšela. Sousedovic mladí holubi létali těsně nad střechou a hlasitě plácali křídly. Poté, co ukončili poslední okruh, začaly odvedle řvát slepice. Nevím, jestli se rvaly, nebo co, ale hlasivky mají výkonnější, než bych čekala. Občas jejich spory komentoval kohout.
A pak konečně klid!!! Když už mi začaly padat víčka,vlétl pod střechu nějaký přerostlý hmyz, bzučel jak vrtulník a naštvaně tloukl křídly do střechy z polykarbonátu, který funguje jako ozvučná deska.
Pak Conny našla několi zapadlých granulí a začala je pomalinku jednu po druhé labužnicky chroupat. Pak šla vysrkat zbytek vody. Pomaličku a hlavně hlasitě!
To znamená, že teď musím vstát a doplnit misku s vodou.
Pak už jsem vzdala všechny pokusy o zdřímnutí a šla si uvařit kafe. No co, ale poležet tam, třeba v dešti, to bude určitě příjemné...
Neustálá kontrola kolem stolu- to musí být. Co kdyby se něco jedlo a kousek upadnul na zem?
Poležení v rohu, na dosah rádia, stolu a ledničky, to je ideální místo.
V rohu mám kytky z domu- jsou tam na letním bytě...
Regál a skříňku jsem jen přesunula na jiné místo.
Konečně mě napadlo jak využít spodek od rozbitého stolku. Stačí na něj dát desku a mám další místo na květináče.
Na okno malé kapradinové zátiší...
...a porovnat zídku s bylinkama a je to hotové!
Můj milý to sice těžce rozdýchával, ale snad si zvykne...
Marcelko, konečně jsem našla opět Tvůj blog, z dovolením přečtu co nového u Vás a hlavně tě zdravím. Po opravě počítače, mě zmizelo hodně adres a blogů a ten Tvůj jsem neměla ještě zažitý. Měj se s rodinkou krásně a zase teď už písnu, nebo když budeš v Pv, tak zajdeme na kávičku Maryša :)
OdpovědětVymazatUrčitě zajdeme, Maryško. Mě se po opravě PC stalo to samé, musela jsem si všechny oblíbené blogy znovu vyhledat, nejsi v tom sama. Tvoje číslo mám pořád uložené, určitě se domluvíme.
Vymazat