úterý 3. května 2016

Opravdu na tom vůbec nezáleží?

   Včera jsem měla úřední den, což obnášelo dost chození po Prostějově.

 Předtím jsem ještě vzala, já,velká frajerka, co všechno zvládne- oba psy na dlouhou vyjížďku na kole. Samozřejmě postupně, takže dva cyklovýlety.

 Když už jsem měla všechny lejstra a razítka vyřízené, byla jsem vyřízená taky. Po letech se mi (zřejmě jako bonus) ke starým bolestem v kotnících a novějším bolestem v kyčlích ozvaly kdysi dávno zraněné vazy v koleni. A fest!!!  Naštěstí jsem měla před sebou posledních asi 200 metrů cesty k zastávce, kde mě asi za 15 minut měl vyzvednout můj milý po cestě z práce.

 Zhroutila jsem se na lavičku, zhltla brufen a čekala jsem. Vedle mě seděla křehká, přímo éterická dívenka, v dlouhé,černé sukni. No jo, vždyť po cestě jsem vlastně míjela skupinky slavnostně oblečených dívek a mladých mužů v oblecích.  A ve výlohách obchodů jsou tabla. Takže maturity jsou tady!

  Po chvíli k lavičce došly dvě další slečny a zeptaly se té něžné víly, co seděla vedle mě- za jak dlouho jede autobus? Odpověděla jim, že asi za pět minut. A pak se rozpovídala dál- a já byla v šoku.

" Jsem si musela sednout, protože mě z těch zkurv.... balerínek bolí nohy. Se na to zítra můžu vysr..., do pi..!  Takhle si zkurv... nohy, to mě můžou s celou parádou políbit prd.. !"

Bylo to, jako by ta něžná víla otevřela kanál a vylila na všechny okolo splašky svého slovníku.

Její kolegyně jen mávla rukou a říká- " No jasně, vys... se na to, dyť je to jedno, v čem tam pudeš-podívej na mě."  a všechny tři se rozesmály.

Nerada okukuju cizí lidi, zvlášť takhle zblízka, ale když tu bylo to vyzvání, tak jsem se podívala.

Slečna měla batikovanou halenku, roztřepené pomačkané kalhoty do zvonu, k tomu pánské polobotky a v rozpuštěných vlasech peříčka.

Ufff, to teda nevypadá moc slavnostně!

Okoukla jsem ještě třetí slečnu. Od hlavy do pasu byla tak nějak...roztomile oplácaná. Měla na sobě fest vypasovaný kabátek, opravdu moc pěkný.  V pase byl nabraný a rozšiřoval se... ale proboha, skoro jako baletní sukýnka. Bez výztuže!  Protože to, co měla slečna od pasu dolů- to byla snad skříň. Trojdílná! Možná ještě s dvěma komodama po stranách! Ne, nekritizuju slečninu postavu, kdoví z jakého důvodu nabrala takové tvary v tak mladém věku. Ale na TOHLE narvat černé legíny, tak upnuté, že místy byly skoro průsvitné, tak to už chce pořádnou dávku odvahy.

A tak se ptám- je to opravdu jedno, co si člověk obleče k maturitě?
 Myslím, že je to natolik významný milník života, že by to zasloužilo odpovídající slavnostní oděv- i když samozřejmě by se v tom měl člověk cítit příjemně.

 Nebo mám už tak zastaralé názory, které jsou v dnešní době jen k smíchu?

Po  zbytek dne jsem si už jen pobrukovala písničku Ewy Farné:

https://www.youtube.com/watch?v=Ozuv4qyraRc




4 komentáře:

  1. Marcelka no neviem, či nedostanú horšiu známku? To by musela vedieť slečna excelentne, aby profesori zabudli ako je oblečená. Ale keď neviem veľmi dobre predmet, tak keď som primerane oblečená tak je to dobré.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Slavnostní oblečení přispívá ke slavnostnímu pocitu, no ne?

      Vymazat
  2. Milá Marcelko,díky za komentík na Duze.Hned jsem hledala tvůj blogísek a musím napsat: bezva jsem si početla i pokoukala:-)Máš supr postřehy a nevšední humor,budu se k tobě vracet:-)moc zdraví Dája-Duha.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Bude mi potěšením, vítám každého nového čtenáře.

      Vymazat