neděle 14. února 2016

"Nebude ti vadit, když oslavu Valentýna o týden odložíme?"

- zeptala jsem se svého milého včera odpoledne.
" Vždyť to stejně neslavíme, takže to vadit určitě nebude..."

No... neslavíme. Jak se to vezme.
Nenafukujeme růžový balonky ve tvaru srdce, ani nám v koupelně neplavou ve vaně růžové lístky. Ani na okraji vany nestojí láhev šampáňa a dvě vyleštěné sklenky. Ani mi můj milý nepřinese kytici růží tak velkou, že s ní neprojde dveřma. Ani se nechystáme do restaurace, aby jsme povečeřeli ústřice při svitu svíček ve stříbrných svícnech.

Zato máme doma uklizeno a voňavo. Polštářky na gauči jsou převlečené do něžných barev a květinových vzorů.  Uvaříme si (většinou společně) něco dobrého k jídlu. A já vymyslím nějaký tuze dobrý dezert (samozřejmě s jahodami, které můj milý zbožňuje) Dáme si dobrý vínko.
K tomu nějaký drobný dárek, většinou jedlý,který si později sníme společně.

Prostě jsme spolu a je nám dobře.

Dezert mám vymyšlený, letos to bude čokoládová pěna, nahoře jahody a šlehačka. Kvalitní čokoládu mám koupenou. Mám promyšlenou i decentní výzdobu. Ubrusy a polštářky mám nažehlené...a to je letos všechno.

Už v pondělí nám Kristýna přivezla nemocnou Nikolku, aby jsme ji doléčili my, protože tento týden musí nutně chodit do práce. V pátek že si ji odveze domů. Plánovala jsem, že se s nimi svezu do Olomouce, kde nakoupím jahody a ostatní suroviny, sobotu budu věnovat přípravám a v neděli  budeme mít pohodu.
Jenže už v úterý dostala Kristýna horečku, která se do večera vyšplhala ke čtyřicítce. Diagnóza zněla akutní zánět dutin a horních cest dýchacích. Antibiotika zabírají jen velmi zdráhavě a tak Nikča zůstává až do úterka, kdy jde Kristýna na kontrolu. Nikolka je poslední dobou pořádně vzteklá a umíněná ( http://atakseptam.blogspot.cz/2016/01/jake-je-obdobi-vzdoru.html ) a když se k tomu připočítá rýma, kašel a stesk po mamince, je to slušná zabíračka. A s malou vzteklinkou není žádná pohoda a klid, nedá se uklidit a načančat si všechno podle vlastních představ. A už vůbec se s ní nedostanu někam do města na nákup.

V úterý si ji Kristýna odveze a hned druhý den přijede na čtyři dny Saša. Můj milý se smál. "To zase budeme vařit uzený kolena, že? A vy si nakoupíte hektolitry vína a budete šít a pít a pít a pít a šít..."
No jo, tak nějak to bude. Akorát já tomu vínu moc nedám. Není mi poslední dobou moc dobře, zlobí tlak i "hercna". A navíc jsem od Nikolky chytila rýmu jak trám a  kašel a poslední dva dny si můžu vykašlat plíce.

Jediné, co u nás připomíná, že dnes je svatého Valentýna, je taková rychlá a trvanlivá dekorace z větví zlatého deště a srdíček vystřihnutých z filcu.









10 komentářů:

  1. Marcelka, pripomenula si mi, ked ma rodicia ako malicku,ked som bola chora odlozili k starej mame. Liecili ma tak, ze stary otec na peci ohrieval tehlu a davali mi ju pod nohy a nosili z pekarne teply chlebik a mala som jest korku, ze to stiahne z hrdla bolest. Urcite bol aj cajik a tabletky, ale to si nepamatam. Ked bude tvoja vnucka 50 rocna tak si to bude urcite pamatat. Takze bud na nu dobra:-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Taky jsem jako malá marodila u babičky. Heřmánkový a mátový čaj a do postele termofor s horkou vodou, zabalený do ručníku... Myslím, že Nikča je ještě malá, aby si z této doby něco pamatovala. Když jsem byla přesně v tom věku jako ona, tak mi zemřela maminka- a nepamatuju se na ni vůbec.

      Vymazat
    2. Su veci, ktore si pamatam ako 4 rocna, ale na to, co som robila ako 40 rocna, to nie.

      Vymazat
    3. Tak to je mi povědomé....:-))))

      Vymazat
  2. :-) Marcelko, zase jsi mi zvedla náladičku, u nás lazaret, tři ze čtyř mají rýmu :-))) takže naše romantika=kapesníky, čaje, kapky, deky, nahřáté pohankové polštářky....u nás se Valentýn taky odkládá...

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Čím jsem starší, tím víc mi připadá rýma jako docela vážná nemoc, nějak to hůř snáším. Potěš koště, jestli se to bude stupňovat... :-)

      Vymazat
  3. Dêvčata, to chce černý čaj s medem, citrónem a frťanek slivovice! Věřte mi, jsem zdravotní sestra, pracující na infekčním oddělení, která NIKDY nemarodila :-)

    OdpovědětVymazat