Já jsem založením skřivan, časné vstávání mi nevadí, pokud nejdu spát večer předtím nějak extrémně pozdě.
A tak jsme si zavedli ranní rituál. Každý druhý týden, když můj milý vstává na ranní směnu, vstanu zároveň s ním, nebo i o chvíli dřív.
Než se obleče a sejde dolů do kuchyně, už na něj čekám.
Na stole ve svícnu je zapálená svíčka...
Jsou nachystané dva hrníčky a oblíbeným čajem...
A nebo taky jenom mlčíme a vychutnáváme si chuť čaje.
Pak vyprovodím milého ke dveřím, otevřu, aby mohl vyjet ven s kolem a dostane pusu na cestu. Tolik můj oblíbený ranní rituál.
V pátek to u nás mělo tři drobné změny.
Na stole se objevil nový svícen ve tvaru domečku (domečky, to je moje posedlost!)
Taky přibyl jeden malý hrníček....
A u stolu jedna malá holčička...
:-) S holčičkou to dostává jiný rozměr, že? :-)
OdpovědětVymazatTaké máme rituály, třeba ten že můj muž dává vařit vodu na čaj a nebo že neodejde z domu aniž bych mu ráno popřála štastnou cestu a dali jsme si pusu na rozloučenou.
Naštěstí u nás byla vnučka jen na pár dní, víc by jsme nezvládli. :-)
VymazatPolibek na cestu je fajn, je to potvrzení pocitu, že je všechno OK. Jaká je to úžasná změna po bývalém manželství!